Open Archival Information System (OAIS) - jedná se o referenční model, který slouží jako teoretický základ pro digitální repozitáře. Poskytuje základní rámec pro všechny zájemce o digitální archivaci, obsahuje termíny a slovník pojmů, hlavně ale stanovuje základní entity a procesy v repozitáři, stejně jako tři základní typy informačních balíčků - SIP (Submission Information Package), AIP (Archival Information Packag) a DIP (Dissemination Information Package), které jsou v repozitáři používány.
Byl vytvořen organizací CCSDS (Consultative Committee for Space Data Systems) v roce 2002 a o rok později byl přijat jako ISO norma. V současné době je v platnosti verze 2, která byla přijata jako aktualizovaná norma ISO 14721:2012. V roce 2014 byla norma přeložena do češtiny (jako ČSN ISO 14721:2014).
Původní anglická verze OAIS v.2 je zdarma ke stažení na webu CCSDS: Open Archival Information System (OAIS)
Pro zájemce o OAIS je zde revidovaný úvod do tohoto modelu od Briana Lavoie v angličtině: OAIS Introductory Guide
Do češtiny pak tento text přeložil Marek Melichar:
LAVOIE, Brian F. a Marek MELICHAR (překl.). 2015. Úvod do referenčního modelu otevřeného archivačního informačního systému (OAIS). Výstup projektu LTP-Pilot. Brno. Dostupné z: https://drive.google.com/file/d/0BzOLuOh094X8ejZ0NHVOY3VuOTg/
ISO 16363 - Audit and certification of trustworthy digital repositories - je norma na hodnocení důvěryhodnosti digitálních repozitářů. Vznikla na základě spolupráce CRL (The Center for Research Libraries) a OCLC (Online Computer Library Center). V roce 2014 byla přeložena do češtiny jako ČSN ISO 16363:2014.
Norma je určena k externímu auditu a certifikaci, ale stejně dobře ji lze použít pro vnitřní audit, nebo jako pomůcku pro budování nového digitálního repozitáře. Důraz je kladen na repozitář jako na celek se všemi aspekty činnosti - management a lidské zdroje, financování, smlouvy s dodavateli dat, vnitřní procesy, technické zázemí, IT zabezpečení atd.
Původní anglický dokument je zdarma ke stažení zde.
Více informací o normě nabízí web www.iso16363.org
V této normě jsou definovány požadavky na organizace (ať už komerční společnosti, nebo neziskové organizace), které provádějí certifikace dle ISO 16363. Norma nebyla dlouho oficiálně schválena, byla k dispozici pouze ve formě draftu a tedy nemohli probíhat žádné oficiální certifikační audity. To se změnilo v roce 2014, kdy byla ISO 16919 konečně vydána.
Původní anglický text draftu je k dispozici zde.
CoreTrustSeal navazuje na starší nástroj pro hodnocení důvěryhodnosti digitálních repozitářů Data Seal of Approval (DSA). Od roku 2017 mohou repozitáře provádět hodnocení pomocí CTS namísto DSA - došlo k dohodě o spolupráci mezi World Data System of the International Science Council (WDS) a holandskou organizací Data Archiving and Networked Services (DANS) a vznikl tak společný systém pro hodnocení důvěryhodnosti digitálních repozitářů pod záštitou Research Data Alliance.
CoreTrustSeal je primárně určen pro repozitáře vědeckých dat, ale samozřejmě ho mohou využít i nevědecké repozitáře. Jedná se také o první úroveň certifikace podle globálního rámce pro certifikaci digitálních repozitářů, tak jak se na něm dohodli organizace stojící za certifikačními nástroji.
Více o CTS se můžete dočíst v sekci Certifikace.
DIN 31644 (Information und Dokumentation – Kriterien für vertrauenswürdige digitale Langzeitarchive) pochází z německy mluvícího prostředí, proto reflektuje tamní právní i finanční situaci. Tuto normu lze zařadit svým rozsahem na stejnou úroveň jako ISO 16 363.
Kromě hodnocení důvěryhodnosti digitálního repozitáře může sloužit též jako pomůcka pro jeho návrh, plánování a budování. Hlavní část normy se skládá z 34 kritérií strukturovaných do 3 částí: organizace, správa duševního vlastnictví, jejich reprezentace a dále pak infrastruktura a bezpečnost.
V roce 2018 byla přeložena díky aktivitě Národního archivu ČR (Zbyšek Stodůlka, Milan Vojáček) do češtiny metodika k této normě a překlad byl autorizován pracovní skupinou nestoru pro certifikaci.
Dokument je dostupný zde: : http://nbn-resolving.de/urn:nbn:de:0008-2018071005.
Další informace k certifikaci dle NESTOR zazněly na konferenci LTP 2019:
Sborník z konference: LTP 2019 - Nové trendy a východiská pri budovaní LTP archívov
Prezentace: Jiří Bernase - Certifikace NESTOR
Norma vychází z tzv. katalogu Nestor (Network of Expertise in Long-Term Storage and Long-Term availability of Digital Resources in Germany). Jedná se o soupis 14 kritérií s podrobným vysvětlením a konkrétními příklady.
Hodnocení repozitářů je možné rozdělit do tří hlavních okruhů [NESTOR, 2008]:
organizační rámec
správa objektů
infrastruktura a zabezpečení
Hodnocení kritérií ve výše stanovených okruzích vychází ze čtyř základních principů:
Dokumentace
Transparentnost
Adekvátnost
Měřitelnost
Doporučený standard 14641-1:2012 Electronic archiving -- Part 1: Specifications concerning the design and the operation of an information system for electronic information preservation
Referenční model “DELOS Digital Library Reference model. Foundations for digital Libraries"
PLATTER - Plán důvěryhodného digitálního repozitáře (dokument je aktuálně dostupný přes Webarchiv)
Trusted Digital Repositories: Attributes and Responsibilities (An RLG-OCLC Report)
Dokumenty (standardy a projekty) technické komise ISO/IEC JTC1, SC27 (podskupiny 27):
ČSN ISO/IEC 27000 - 27002 - Systém řízení bezpečnosti informací
ČSN ISO/IEC 15408 - Kritéria pro hodnocení bezpečnosti IT
ČSN ISO/IEC TR 13335-1 - 13335-4 - Směrnice pro řízení bezpečnosti IT
ISO/IEC TR 13335-5 - Guidelines for the management of IT Security, Management guidance on network security
ISO/IEC 27017 — Information security management for cloud systems
ISO/IEC 27018 — Data protection for cloud systems
ISO/IEC 27040 — Guideline on storage security
Popisná (volitelný výběr, podle typu systému):
Strukturální, administrativní, preservační:
Technická (nezbytnost):
Persistentní identifikátory
URN:NBN
DOI/Handle
Management záznamů
ISO 15489-1:2001 Information and documentation — Records management — Part 1: General
ISO 15489-2:2001 Information and documentation — Records management — Part 2: Guidelines